Fotogalerie

Prales MION

Mion v hndm

31.05.2013
9 obrzk

Nrodn prodn rezervace Mion

Nejznmj rezervace v Moravskoslezskch Beskydech.

<<< vodn strnka


Stezka je pstupn od 1. ervna do 15. z vhradn s prvodcem
[ objednvky na tel. 558 357 411 ]

Zkladn daje: Prales Mion pat k nejznmjm rezervacm v Moravskoslezskch Beskydech a svou rozlohou k nejvtm pralesm v esk republice. Nachz se na hebeni a pilehlch pkrch svazch vrchol plaz (949,6 m) a Velk Polana (893 m) exponovanch k vchodu a zpadu, s lesnmi loukami, pramenisky a v jihovchodn sti i drobnmi skalkami. Le v nadmosk vce 720 a 950 m, asi 9 km jihozpadn od Jablunkova mezi obcemi Doln a Horn Lomn, asi 1 km vchodn od stedu obce Horn Lomn. Katastrln zem Horn a Doln Lomn, okres Frdek-Mstek, Moravskoslezsk kraj, CHKO Beskydy. Rezervace zzen vnosem MK SR . 12.849/54 ze dne 10.3.1954.
Evidenn kd SOP: 244. Kategorie IUCN: zen rezervace. Celkov vmra 169,70 ha. Mapa.


.

Pedmt ochrany: Nejvt komplex prod blzkch jedlobukovch porost karpatskho typu s klenem v esk republice. Ochrana zbytku jedlobukovho karpatsk pralesa s javorem klenem a smrkem v Moravskoslezskch Beskydech s mozaikou drobnch zbytk lesnch luk a pastvin (polan), pramenisky a skalkami, s bohatou faunou a flrou.

.

Geologie, pdn pomry: Siln denudovan horsk relif na paleogennm beskydskm flyi. Rozshlej severn st zem je budovna vlastnmi godulskmi vrstvami, men jin st vrstvami istebanskmi. Prudk svahy plazu a Velk Polany jsou intenzivn fluviln modelovny, pedevm vchodn svah je rozbrzdn zdrojnicemi a levmi ptoky potoka Mion. Podmen plochy jsou pravdpodobn pozstatky sesuv. Ve vych polohch svah se nachzej kamenit sut, ne pak svahoviny. Pdn typy: pevldaj hnd lesn pdy se skeletem, v pramenitch oglejen.

.

Kvtena: Lesn porosty pat ke kvtnatm buinm podsvazu Eu-Fagenion, maloplon se vyskytuj suov a rokli-nov lesy svazu Tilio-Acerion. Hlavnmi devinami jsou buk lesn (Fagus sylvatica) a jedle blokor (Abies alba). Hojn je t javor klen (Acer pseudoplatanus), asto s typicky utvenou upinovitou borkou. V nejvych polohch rezervace je pirozenou soust porostu smrk (Picea abies), na vlhch mstech jasan ztepil (Fraxinus excelsior), ojedinle javor ml (Acer platanoides), jilm horsk (Ulmus glabra) a tee pta (Cerasus avium). Msty je vyvinuto
bohat keov patro, kter tvo bez erven (Sambucus racemosa), lkovec jedovat (Daphne mezereum) meruzalka alpsk (Ribes alpinum), srstka angret (Ribes uva-crispa), zimolez ern (Lonicera nigra) aj.

V bylinnm pate roste nap. kyelnice devtilist (Dentaria enneaphyllos) a kyelnice cibulkonosn (Dentaria bulbifera), lilie zlatohlav (Lilium martagon), msnice vytrval (Lunaria rediviva), netkavka nedtkliv (Impatiens noli-tangere), samorostlk klasnat (Actaea spicata), snenka podsnnk (Galanthus nivalis), udatna lesn (Aruncus vulgaris), indava evropsk (Sanicula europaea). Typickmi karpatskmi prvky jsou alvj lepkav (Salvia glutinosa), kyelnice lznat (Dentaria glandulosa) a krtink lznat (Scrophularia scopolii). Na horskch loukch (polanch) rostou zvlt chrnn druhy, nap. mek stechovit (Gladiolus imbricatus), prstnatec Fuchsv (Dactylorhiza fuch- sii subsp. fuchsii), prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horsk (Traunsteinera globosa), ptiprstka eulnk (Gymnadenia conopsea), hoec tolitov (Gentiana asclepiadea), vratika msn (Botrychium lunaria) a npadn pch blohlav (Cirsium eriophorum).

.

Mykoflra: Prales Mion je bohatou mykologickou lokalitou, jednou z nejvznamnjch v esk republice. Pro rst hub je nenahraditeln druhov a prostorov diverzifikace ekosystm. Na jednotliv druhy devin jsou v uritm vvojovm stupni vzny specifick druhy devokaznch hub, kter jsou nejcennj slokou mykoflry. Byl odsud popsn vzcn choro ohovec Pouzarv (Phellinis pouzarii) a outkovka beskydsk (Antrodiella beschidica). Z dalch chrnnch druh zde rostou bolinka ernohnd (Camarops tubulina) a mozkovka rosolovit (Ascotremell faginea). K velmi vzcnm druhm pat nap. penzeka lilkov (Baeospora myriadophylla), upinovka jeat (Pholiota squarrosoides), hlva uat (Pleurocybella porrigens), ttovka Thomsonova (Pluteus thomsonii) a kalichovka smrkov (Omphalina grossula). Na odumelch jedlch lze na podzim nalzt typick korlovec jedlov (Hericium flagellum). Dalmi vznamnmi mykologickmi lokalitami v CHKO Beskydy jsou jedlobukov pralesy NPR Razula, NPR Salajka, PP Smradlav, PP Vachalka a PR Kutan.

.

 

.

Fauna: Mstn fauna je reprezentovna pedevm horskmi druhy a je velmi zajmav. Na urit druhy hub jsou vzny asto velmi vzcn druhy hmyzu, nap drabci Phyllodrepoidea crenata na korlovci jedlovm nebo Phyllodrepa puberula na choroi Tyromyces stipticus. Z motl se vyskytuj vzcn druhy mol, nap. Scardia boletella, kter se se vyvjej v trouchnivm dev buk a na nich rostoucch troudnatcch kopytovitch. V esk republice je znm pouze z pralesa Mion a Novohradskch hor. Jinmi vznamnmi druhy motl jsou hbetozubec tmavohl (Drymonia obliterata), bourovec Cosmotriche lunigera, palky edokdlec jebov (Venusia cambrica), Fagivorina arenaria, mry kuklka vsenkov (Cuculia prenanthis), edavka Apamea rubrirena aj. Z brouk byli
zjitni nap. stevlk nepravideln (Carabus irregularis), na pramenit vzan stevlk hrbolat (Carabus variolosus), stevlk Carabus obsoletus, stevlk koit (Carabus coriaceus), stevlk vrsit (Carabus intricatus), rohek Ceruchus chrysomelinus aj. Z mkk zde bylo nalezeno pes 60 druh, nap. vetenatka hrub (Vestia gulo), typick karpatsk druh, kter zde dosahuje zpadn hranice rozen, vetenatka edav (Bulgarica cana), pralesn asnatka ebernat (Macrogastra latestriata), endemick vetenatka Ranojeviova moravsk (Vestia ranojevici moravica), vzcn pl jehlovka malink (Acicula parcelineata), zubostka sametov (Causa holosericea) a nkolik dalch karpatskch endemit.


V NPR Mion a v irm okol bylo pozorovno 110 druh obratlovc (5 druh obojivelnk, 4 druhy plaz, 73 druhy ptk, 28 druh savc). Obojivelnci jsou zastoupen mlokem skvrnitm (Salamandra salamandra), olkem horskm
(Triturus alpestris) a skokanem hndm (Rana temporaria), z plaz se vyskytuje dnes ji vzcn zmije obecn (Vipera berus). Na pralesovit porost s doupnmi stromy je vzna ada druh ptk, hnzd zde nap. kriticky ohroen druh fauny R putk blav (Strix uralensis), siln ohroen datlk tprst (Picoides tridactylus), strakapoud blohbet (Dendrocopos leucotos), kulek nejmen (Glaucidium passerinum), sc rousn (Aegolius funereus), holub doupk (Columba oenas), jebek lesn (Bonasa bonasia), kos horsk (Turdus torquatus), lejsek mal (Ficedula parva), velojed lesn (Pernis apivorus) a p ern (Ciconia nigra). Z dalch vznanch druh ptk zde ij tak datel ern (Dryocopus martius), jestb lesn (Accipiter gentilis), krkavec velk (Corvus corax), lejsek blokrk (Ficedula albicollis), lejsek ernohlav (Ficedula hypoleuca), lejsek ed (Muscicapa striata), luna ed (Picus canus) aj. Do padestch let 20. stol. se zde vyskytoval i tetev hluec (Tetrao urogalus). Z mench savc byl mimo bn druhy zjitn chladnomiln rejsek horsk (Sorex alpinus), kter je povaovn za glaciln relikt. Dky
zachovalosti prosted, rozloze, klidu a nvaznosti na slovensk poho je zem pitaliv i pro velk elmy jako jsou rys ostrovid (Lynx lynx), medvd hnd (Ursus arctos) a vlk (Canis lupus).

.

Lesnictv: Jdrovm zemm NPR Mion jsou porosty blzk svm druhovm sloenm a porostn vstavb pvodnm jedlobukovm karpatskm pralesm. Charakter prod blzkch les dotvej mohutn torza stojcch odumelch strom, zlomy a vvraty. Nejmohutnj jedle v rezervaci dosahovaly prmru 1,5 m v prsn vce, co znamen, e jejich obvod byl a 5,5 m. Dorstaly vky 45 a 60 m a dovaly se st 250 a 450 let. Zsadn otzkou z hlediska dalho vvoje porost v NPR Mion je do budoucna mra zsah upravujcch devinnou skladbu. V souasn dob dochz k postupn samovoln pemn jedlobukovho pralesa v buinu. Na zklad specilnho odbornho eten bude nutn rozhodnout, zda ponechat konkurenn vztahy mezi devinami na prodnm vbru anebo zda jemnmi zsahy do podrovn uvolovat nadjn jedince ustupujcch devin z pirozen devinn skladby, zejmna v ppad jedle blokor. Krom pevaujcho buku zmlazuje na phodnch mstech dosti hojn i jedle kter je vak vraznji ohroena okusem zv. Proto bude nutn pokraovat v mechanick ochran pedevm semenk jedle formou individulnch opltk nebo maloplonch oplocenek.

.

.

Management, ohroen: Ji od 17. stolet byly lesn porosty ponechvny bez pstebnch zsah s ohledem na neruen kryt zve, hlavn jelen, srn a tetev. V druh polovin 18. stolet, pi zanajcm clevdomm lesnm hospodaen, byly tnskou komorou ohranieny lesy uren k produkci dv, ve kterch se nesmlo pst. Do tchto les byla pojata tak tra Mion a s n sousedc tra plaz. Od 16. stolet do poloviny 18. stolet bylanejvt z polan, Velk Polana, vyuvna k salanictv. Po zkazu pastvy (konec 19. stolet) se polany pouze kosily a od 70. let 20. stol. se tyto plochy vyvjely vtinou bez zsah. Teprve od roku 1995 se zaaly vybran plochy znovu kosit. Souasn pe se sousteuje na zchranu a poslen siln ohroen pvodn populace jedle blokor. Pro svoje vznamn hodnoty je prales Mion pedmtem zkoumn mnoha vdeckch instituc. Jedn se o jednu z 15 ploch
v esk republice, kde se dlouhodob sleduje dynamika pirozenho vvoje lesnch porost. Jsou zde zaloeny trval plochy pro sledovn stavu rostlinn a ivoin sloky.

.

Naun stezka: V minulosti bylo mon navtvit prales Mion s prvodcem po zzen naun stezce. Tmito nvtvami vak prales znan utrpl, a tak od 1. ledna 1989 byla tato stezka z dvodu zachovn neruenho prodnho prosted pro rozmnoovn a kryt ady vzcnch druh ivoich pro veejnost uzavena. V roce 2005 zdila Sprva CHKO Beskydy novou okrun naunou stezku (NS Mion) s celkovou dlkou 7km a pevenm 330m.
Tato nov naun stezka vak neprochz pes NPR, pouze na krtkm seku vede ochrannm psmem pod hranice rezervace. Naun stezka je urena pouze pro p, na desti zastvkch seznamuje nvtvnky s pralesem Mion, jeho prodou i histori, otevena je seznn od 1. ervna do 15. z. Vstup do NPR Mion je i nadle psn zakzn, dkujeme Vm, e respektujete toto ustanoven.

.

Historie: Prvn zemn ochrana pralesa Mion se datuje ji od roku 1922. edn byla sten rezervace Poles Doln Lomn zzena Vnosem Ministerstva kolstv a nrodn osvty j. 143.547, o ochran prodnch pamtek ze dne 31. 12. 1933 na ploe 95,05 ha. Pedmtem ochrany byly pralesovit porosty buku, jedle, smrku a javoru ve st od 130 do 270 let. Definovan ochrann podmnky a stanoven vmry shodn se souasnou NPR obsahuje
vnos z roku 1954 o sttn prodn rezervaci Mion, pehleno vnosem . 14.200/88-SOP Ministerstva kultury SR ze dne 29. 11. 1988. Pvod nzvu lze nejspe chpat jako nen protjek eskho men, tedy men mezi
ostatnmi lesy. Odbyt dv z tohoto znan odlehlho poles byl patn, a to nm dnes vysvtluje, pro se prales Mion uchrnil ped niivou tbou deva. Jako soust tnskho panstv stdal prales Mion asto sv vlastnky.
V roce 1895 se stal majitelem cel oblasti, k n les nleel, Bedich Habsbursk, znm zde vce pod pzviskem markz Gero. V roce 1904 si nechal arcivvoda vystavt v krsnm prosted loveckou chatu, v n trvil voln chvle pi lovu tetev a jelen, na nj se vydval komo po zk lesn cest.


.

Natura 2000: NPR Mion m vznamn postaven v zemnm systmu ekologick stability, v rmci kterho byla ji v minulosti zaazena do evropsk st uzem zvltnho zjmu ochrany prody Smaragd a do programu CORINE - biotopy. Nachz se na zem, kter bylo navreno jako evropsky vznamn lokalita Beskydy (kd CZ0724089) v kategorii CHKO o celkov rozloze 120 386,5333 ha, pedstavujc zachoval prodn a krajinn celek v nejvych
karpatskch pohoch. Rezervace je tak soust Pta oblasti Beskydy. Pedmtem ochrany jsou populace pa ernho (Ciconia nigra), jebka lesnho (Bonasa bonasia), teteva hluce (Tetrao urogallus), kulka nejmenho (Glaucidium passerinum), putka blavho (Strix uralensis), luny ed (Picus canus), datla ernho (Dryocopus martius), strakapouda blohbetho (Dendrocopos leucotos), datlka tprstho (Picoides tridactylus) a lejska malho (Ficedula parva) a jejich biotopy. 

.

textov st pevzata z http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/Mionsi.htm

<<< vodn strnka

 

 
 

N tip

N tip

N tip

Letn verze


台北按摩院 http://www.study21.com.tw/blog-footer.php 台南外約|台南外送茶-推薦台南茶訊 近親亂倫 http://yoyo.ffh.com.tw/xmlrpc.php 東京熱外送茶 http://www.4001818580.com/readme.php 嘉義援QQ http://tweightbig.com/tainananmowaiyue http://www.95ol.com.cn/blog-footer.php http://www.seventea.com.tw/test.php http://tader.org/htaccess.php 土城半套店 http://rotary.rid3470.org.tw/test.php http://www.mibfp.com.tw/license.php