Doln a Horn Lomn

V tomto archivu mete zavzpomnat na rzn akce, kter se v Lomn za posledn lta i v dob zcela nedvn udly...

<<< hlavn strana

Doln Lomn
Obec Doln Lomn le v malebnm dol  Tnskch Beskyd na pomez  sousednho Polska a Slovenska. Je to dol,  kterm  protk przran ist voda ky Lomn. Je rozloena  v irokm  dol uzavenm lesnatmi strnmi ze vech  stran. Od severu je chrnna irokm  hbetem Kozubov na jin  stran vrcholem Skalky  a Velkm Polomem.

dol Lomn se  stv vyhledvanm clem nvtvnk.  Je zde ada turistickch tras, vetn  hlavn hebenovky  Tnskch Beskyd. Spolu s Horn Lomnou je vchozm  bodem pro turistick trasy na  heben Polomu, odkud se d pejt  na Bl K. Turistick chaty na Velkm  Polomu, Slavi a  Kamenitm jsou  znmmi  stedisky zimn a letn turistiky.


Obec se nachz se  v Chrnn krajinn oblasti Beskydy s psnm reimem  hospodaen, zstavby, rozvoje rekreace,  turistiky a sportu. Z prodnch  pozoruhodnost je nejvznamnj  prodn rezervace Mion o vme 179 ha. Prales  Mion je jeden  z nejvtch v eskch zemch  pstupn jen na zvltn  povolen. V souasn dob se pipravuje jeho zpstupnn pro celou veejnost. Plnovan termn oteven je na 24.5.2005. Prales Mion le v nadmosk  vce 893 m. Je poslednm zlomkem pvodnch pirozench smench les  a svm charakterem  odpovd pedstavm o karpatskch jedlobuinch,  jak kdysi pokrvaly phodn  stanovit tohoto horskho  stupn po celch Beskydech. Nejmohutnj jedle v  rezervaci  dosahovaly prmru 1,5 m v prsn vce, co znamen, e  jejich obvod  byl a 5,5 m. Dosahovaly vky 45 a 60 m a  dovaly se st 250 a 450  let.

V centru obce se nachz  pekrsn  arel Matice slezsk, kter tvo stylov  rouben chalupy a tak dva  prodn amfitetry. Jsou zde organizovny dva festivaly:

FESTIVAL NA POMEZ
Festival folkov ,  country a  trampsk psn, kterho se zastuj  inkujc i  nvtvnci ze t pomeznch stt - esk,  Polsk a Slovensk republiky.  Vystoupilo zde ji mnoho pikovch  umlc, mj. nap. Jarek Nohavica, Wabi  Dank, Eva Henychov,  Radka Firov. Ze skupin pak Kamelot, alman, Loklka,  Fleret  s Jarmilou ulkovou, Fragment, Poutnci, ze Slovenska  Mloci, Lojzo, Bukasov masv, z Polska Carrantuohill,  Whisky  Riwer a mnoho jinch. Odbornky je tato akce velmi kladn hodnocena  a ad se mezi 10  nejnavtvovanjch u ns.

SLEZSK DNY

kter  pekroil ji 30 let svho trvn.  Je znm nejen u ns,  ale i v zahrani.  Hodnota programu spov v koncipovanch poadech,  kter  pipravuj zkuen autoi. Kadoron zde vystoup asi  23 folklornch  soubor z cel R a ze zahrani, co pedstavuje  cca 900 inkujcch.  Pravideln jsou zvny soubory ze Slovenska,  Polska a tak jinch zem. V  minulch letech ns navtvily  soubory z ecka, Chorvatska, Litvy a tak Anglie.  Samotn program  probh na obou pdich - v sobotu od 15 hodin a v  nedli  od 10 hodin dopoledne.
V  sobotn veer pat pdium  Lomanka mladm a na druhm tedy  Knov se pak kon lidov veselice s dechovou hudbou  ze Slovcka s lidovm vypravem.
Ve stylovch  chalupch  Matice slezsk se pipravuj rzn krajov speciality,  tzv.  Slezsk krm, kter je nvtvnky velmi  oblben. V poslednch letech je  v rmci tchto dn podn  Jarmark rukodln vroby. Sv umn zde  pedvdj  ezbi, keramici, padleny, kovi a mnoho jinch. V prostorch  pilehlch k arelu je instalovna vstava tmaticky zamena  k programu. Raritou arelu je objekt star  pily se zachovalm  katre.  Nedlnou soust festivalu je  dlkov pochod Mnesovou stezkou ,  kter m svou tradici  ji 20 let.

Horn Lomn
je malebn obec, kter spolu s Doln Lomnou tvo jedno z nejdelch (13 km) a nejhezch dol v Beskydech. Obec le na toku ky Lomn, od n pevzala i sv jmno. Je vyhledvanou rekrean oblast s etnmi rekreanmi objekty jak soukrommi tak i podnikovmi. Ideln vchodisko pro vstupy na hebeny Beskyd. V blzkm okol le Velk Polom, Slav, Visalje. Lze dojt na Lysou horu, vrch Javorov, po -S hranici na hranin pechod Konen a pokraovat a do Blch Karpat. V zim jsou v provozu dva lyask arely a k dispozici je i spousta hebenovch tras pro bkae. V obci se dochovaly se etn lidov staven, pedevm v oblasti Hornho Pelae. V obci je nkolik bazn, restaurace i hospody, spousta pleitost pro ubytovn, dobe zsoben a skoro neustle oteven obchod. Spojen se svtem zajiuj z Jablunkova autobusy SAD.

<<< zpt do archivu
 

N tip

N tip

N tip

Zimn verze